LAPIERRE Aircode SL 500 – TEST

Silniční stroje Lapierre máme již poměrně dobře zmapované. Respektive, již jsme stačili vyzkoušet zástupce vícero modelových řad, konkrétně klasiku Lapierre Xelisus či komfortní Pulsium, či před pár lety štěrku a blátu odolný Lapierre CX Alloy. Co nám zatím v naší sbírce trofejí chybělo, byl skalp rychlovlaku z Dijonu nesoucí označení Aircode!

Lapierre Aircode je nejmladším členem „svaté trojice“ závodních karbonových silnic Lapierre (Pulsium, Xelius, Aircode), který se zrodil až v roce 2014. Již při svém „křtu ohněm“ zaznamenal nemalý úspěch, když si v jeho sedle Thibaut Pinot dojel pro celkové třetí místo na Tour de France roku 2014! Jak se ale říká, neradno je usnouti na vavřínech…

Dva roky v laboratoři…

Proto ani tento důkaz kvalitně odvedeného vývoje nového modelu kombinujícího rychlost, vysokou tuhost a také snížený aerodynamický odpor, vývojářům nestačil a prakticky okamžitě poté, co byla na trh uvedena vůbec první generace Lapierre Aircode, se znovu zavřeli do svých laboratoří, aby se pustili do jeho dalšího vylepšování.

Lapierre Aircode SL 500 - test (Foto: Jakub Douda | www.fotoJD.cz)

S vývojem pokračovatele vysloveně nespěchali, dali si na čas, aby pro rok 2016 uvedli na trh zdokonalenou variantu Lapierre Aircode SL, kdy lze přídomek v podobě dvou písmen rozluštit nejlépe jako „Super Light.“ A skutečně, většina ostatních vlastností původního Aircodu se zdála být optimální, pouze v hmotnosti rámu byly spatřeny a následně odstraněny možné rezervy. Použita byla analýza finálních prvků, díky čemuž se dospělo k optimalizaci rámu redukcí vrstev karbonu v různých oblastech, zejména na sedlové trubce a u hlavy.

Při tomto „odškrabování“ přebytečného materiálu byl samozřejmě kladen důraz na zachování špičkové tuhosti a dalších vlastností původní generace. I letošní novinka Aircode SL proto využívá konstrukce Power Box, tedy optimalizace spodní poloviny rámu pro maximálně efektivní přenos sil, zatímco by horní polovina měla pečovat alespoň symbolicky o komfort jezdce, jak je tomu u ostatních karbonových strojů Lapierre.

Lapierre Aircode SL 500 - test

Jako nůž máslem

Model Aircode, jak dostatečně jasně naznačuje již jen jeho název, je strojem zohledňujícím aerodynamiku v míře větší než malé. Není to časovková koza, ani jiná extrémní kreace, „pouze“ závodní silnička určená pro rychlé, převážně rovinaté etapy a jednodenní závody, kde rozhoduje spíše absolutní rychlost než síla a schopnost poprat se s náročnými výjezdy a horskými přejezdy.

Rychlosti a nízkému odporu vzduchu byla podřízena většina rámu. Vezměme to letem světem od hlavy k patě. První na ráně je efektní zploštěná vidlice se semi-integrovanou (částečně zapuštěnou) přední brzdou a kónickým (taper) sloupkem řízení (1⅛” a 1¼”). Aerodynamicky výhodný tvar má hlava, ploché jsou hlavní trubky s vysokým profilem a kapkovitý průřez najdete u trubky sedlové. Ta je ale, tak trochu překvapivě, domovem klasické kulaté sedlovky. Tvarově zajímavé jsou i vzpěry zadní stavby, které rovněž pomáhají optimalizovat tok vzduchu okolo rámu a okolo zadního kola.

Lapierre Aircode SL 500 - testLapierre Aircode SL 500 - testVidlice je rovná, plochá a přesto působí svalnatě. V její horní části se nachází částečně zapuštěná přední brzda, aby se zlepšilo obtékání vzduchu. 

Vysoké profily by se mi hodily

O tuhost rámu jako takového pečuje, krom mohutné oblasti středu (středové složení BB30), také mohutná hlava, či trojúhelníková horní trubka se zajímavým schůdkem za hlavovým složením (otázka aerodynamiky). Zapomenout bychom neměli ani na zmenšený trojúhelník zadní stavby. Již zmiňovaná kapkovitá sedlovka je ve své spodní části patrně vykrojena, aby bylo možné zkrátit zadní stavbu pro lepší ovládání a aby zadní kolo plynuleji navazovalo na plochý rám.

Nezbytností dnešní doby jsou vnitřkem rámu tažené bovdeny, které zde krom otázky elegance mají i jeden praktický význam… Opět nižší odpor vzduchu! Co je dnes již celku standardem, minimálně u kol Lapierre vyšší třídy s karbonovým rámem, je příprava na elektronické řazení Shimano Di2. Použita je opět technologie Trap Door, tedy řešení, kdy se akumulátor vkládá do dutiny ukryté ve spodní trubce pod šroubovaným krytem, kde najdete i originální držák pro baterii Shimano. Ideální řešení pro zachování co nejnižšího těžiště.

Lapierre Aircode SL 500 - testNa první pohled to není příliš patrné, ale horní trubka má poměrně zajímavý a členitý profil, navíc je doplněna o „digitální“ grafiku, či co mají ztvárňovat ty jedničky a nuly?

Co ztratím v kopci,  naženu na rovině!

Na Aircode se musí nahlížet jako na stroj vytvořený pro rychlé závodní etapy, delší časovky a triatlony. Není to rozhodně kolo na kterém se jezdí tak nějak samo a automaticky a rozhodně to není kolo pro příležitostné výletníky. Naopak pokud máte rádi ten druh vyjížděk, tréninků či závodů, kdy usednete do sedla, zacvaknete pedály, stisknete pevně řídítka, opřete se tvrdě do pedálů, nasadíte vysokou kadenci a svůj tep necháte spadnout pod 150 úderů za minutu až poté, co se vrátíte domů, nebo dosáhnete cíle, pak vám bude s Aircodem dobře.

Lapierre Aircode je kolo, které sedne každému trochu jinak. Ondra jej v první fázi popsal jako „dost tvrdé, neohrabané a hodně přímočaré“ a doplnil, že je třeba nějaký čas, než se s ním člověk naučí pracovat. Mě naopak Aircode sedl poměrně rychle, i když má osobní zkušenost s ním byla jen poměrně krátká. Zprvu mě překvapilo, že posed za jeho řídítky nebyl nijak radikálně vyhraněný, extrémně položený a dlouhý. Jezdil jsem s ním chvíli a záda mě z něj rozhodně nebolela. Ondra s ním objel triatlon (v rámci štafety) a řadu hodně přes sto kilometrů dlouhých jízd a ani on si na přehnané krčení hřbetu nestěžoval.

Trochu svérázný je projev řízení, což se mi zdá, je vlastností typickou mnoha strojům Lapierre. Zajímavý je v tomto směru Ondrův komentář: „Po ujetí víc než 800 km mi již Airciode nepřijde až tak neobratný, jak jsem jej vnímal na začátku. Respektive naučil jsem se, že to, co z rychlosti případně ztratím v kopcích, hravě naženu na rovinkách a ve sjezdech.“

Lapierre Aircode SL 500 - testKapkovitá sedlová trubka je vykrojena, aby uvolnila místo zadnímu kolu. Zadní stavba byla zmenšena, aby byla tato klíčová část co nejpevnější.

reklama

Krátká stopa, dlouhá hlava

Mě osobně připadalo, jako by Lapierre použil taktiku, jaká se občas využívá u MTB kol s „moderní geometrií.“ Totiž, jakoby byla na jedné straně zkrácena stopa předního kola, která je kombinována s více položenou vidlicí. I když úhel hlavy 73° u velikostí M a L není nijak vyhraněný, spíš jde o běžný standard. Každopádně toto zmiňuji proto, že jsem měl pocit, jakoby přední kolo bylo při nižších rychlostech poměrně živé, s rostoucím tempem ale získávalo na jistotě a stabilitě, která se rozhodně hodí, jelikož rychlost je druhé jméno tohoto modelu.

Po chvíli zvyku není problém se s řízením Lapierre Aircode sžít a se slušnou jistotou vykrajovat i ostřejší zatáčky v rámci vašich oblíbených sjezdů. Aircode asi nebude nejlepším slalomářem mezi silničními koly, ostudu ale ani v tomto směru svým tvůrcům rozhodně neudělá.

Lapierre Aircode SL 500 - testZajímavě jsou tvarované horní vzpěry, zejména v místě napojení na sedlovou trubku. Opět by mělo jít o prvek optimalizující obtékání vzduchu…

Správně řadit, správně šlapat

Hodně zajímavým  a značně svérázným projevem je i to, jak Aircode reaguje na šlapání, což si člověk těžko představí, dokud to nezažije na vlastní kůži. Nechám opět promluvit Ondru: „S Aircodem se nelze oddávat pouze tupému nahánění kilometrů! Musí se hodně řadit, pracovat s celým kolem a přemýšlet dostatečně dopředu co a jak udělat. Když se to vše člověk naučí, pak jen žasne nad průměrnou rychlostí, jaké začne brzy dosahovat! Kolo na sbíraní vrchařských prémií to zjevně není, ale to o něm nikdo netvrdí, a na takové vyžití má Lapierre jiné stroje.“

Abych to nějak konkrétněji popsal a vytěžil něco ze svých dojmů i z rozhovoru s Ondrou nad tímto kolem. Nejlépe to Ondra vystihl slovy, že nemá smysl se snažit kolo přeprat silou, naopak je potřeba se mu podrobit. Co to znamená? V kopcích nemá cenu, ať již z jakéhokoliv důvodu, snažit se točit zbytečně těžké převody s malou kadencí. V takovém případě to moc nejede. Nejde o to, že by nebyl rám dostatečně tuhý, jen mu takový styl jednoduše nesedí.

Lapierre Aircode SL 500 - testLapierre Aircode SL 500 - testNa několika místech najdete matematicky přesně popsanou tuhost dané oblasti, kdyby vás to zajímalo…

Větrák místo nohou

Mnohem lepší pro kolo, a vlastně nepřímo i pro jezdce, je zařadit trochu lehčí převod, nohy více roztočit a najednou nestačíte zírat, jak rychle a zlehka letí Aircode nejen po rovině, ale i do kopců! Hlavně do těch s mírnějším sklonem. S tuhostí to přitom vážně nemá co dočinění, jelikož pokud vám dojdou převody či nervy, případně pokud se rozhodnete oprášit v tu správnou chvíli své soupeře, stačí střelit jeden dva převody dolů, zvednout se ze sedla a v tu ránu máte výhodu minimálně několika metrů.

Aircode je totiž nejen efektivní a rychlý, ale také mimořádně tuhý. Jak moc mu nesedí silová jízda v sedě, tak moc se vyžívá při silové jízdě vestoje. Skoro jako by se jednalo o spurtérský speciál a nikoliv o aero střelu na rovinaté etapy. I když je pravdou, že závody či etapy s plošším profilem a tedy i hromadným dojezdem se rozhodují právě v závěrečném finiši. A to Aircodu skutečně jde. Na rovince ušetřit pár wattů, v cíli je pak zúročit a napálit to dopředu až po cílovou pásku!

„I když je Lapierre Aircode SL hodně tvrdý a často to s ním bolí, tak mě přes to hrozně bavil,“ říká Ondra

Lapierre Aircode SL 500 - testPod středem najdete tzv. Trap Door, otvor sloužící pro usazení baterie systému Shimano Di2

V každém je trocha masochisty!

Tuhost, rychlost, efektivita a další výkonnostní parametry jednoznačně směřují k jedné otázce: „Jak je to s pohodlím?“ Nic moc… Srovnání s Pulsiem po nás raději nechtějte, Xelius SL je také jakoby z jiné planety, ale na to se zde nehraje. Aircode je zkrátka ztělesněná rychlost, proto si s komfortem hlavu příliš nedělá. I když jak se to vezme. Jeho rám je dost tvrdý a poctivě jezdce informuje o každé záplatě, výmolu či kamínku na cestě. Osobně jsem nezkusil jak moc to je nepříjemné na delší trase, celkově jsem měl ale dojem, že je v té jeho nekompromisní tuhosti a tvrdosti vlastně něco příjemného.

Člověk ví vážně o všem co se děje pod jeho koly, mnohdy ale nemáte pocit, že to jemné odskakování a drncání musí být nutně něčím negativním. Že by poslední fázi přenosu rázů a vibrací přes pláště, kola, rám až k jezdci přeci jen zachraňovala alespoň řídítka Zipp a původní omotávka Lapierre, či na druhé straně poměrně snaživá karbonová sedlovka rovněž s firemními logy? Nic jiného v tom být snad nemůže? Pokud to není nějaká skrytá magie, která ve vás probudí masochistické sklony!

Lapierre Aircode SL 500 - test

Výbava a komponenty

Řidítka Zipp Service Course 80 anatomic o šířce 420 mm (šířka s velikostí rámu roste) jsou k tomuto kolu dobrou volbou. Nenašli jsme úchop při kterém by nám něco vadilo nebo nám cokoliv připadalo nepřirozené. Na takto tvrdém kole, jako je Aircode, jsme víc než kdy jindy ocenili měkkou omotávku Lapierre, která krásně eliminovala nepříjemné vibrace. Řidítka Zipp jsou doplněna o lehký představec stejné značky i řady, který u Lkového rámu měřil poctivých 110 mm.

Lapierre Aircode SL 500 - test

Karbonová sedlovka Lapierre o průměru 31,6 mm je jednou z mála komponentů tohoto rychlého kola, který má snahu zajisti jezdci alespoň trochu pohodlí. Do rámu je uchycena pomocí integrovaného rozpěrného zámku, který tentokrát, nejspíše i díky širšímu rozměru, fungoval bezproblémově. Sedlovku držel tak jak jsme ji nastavili, aniž by bylo notné použít adhézní pastu nebo nepatřičnou sílu dotažení jediného šroubu ukrytého pod gumovou prachovkou. Snad jen jednou při střídání jezdců sedlovka lehce zajela do rámu, stačilo ale její polohu poupravit, pojistný šroubek trochu silněji dotáhnout a byl klid.

Lapierre Aircode SL 500 - test

Sedlo je vždy značně individuální záležitostí, každopádně Ondrovi připadalo, že použitý Fizik Arione R5 zcela ničil veškeré snahy sedlovky zajistit jezdci alespoň trochu pohodlí. Já s ním až takový problém neměl, každopádně Ondrův argument je dosti přesvědčivý: „Možná jde jen o můj subjektivní pocit, ale Arione je jediná věc na Aircodu, se kterou jsem se nedokázal porovnat ani po ujetí 800 km!“

Lapierre Aircode SL 500 - test

Zapletená kola Mavic Cosmic Elite s vyššími ráfky jsou příjemně rychlá a tomuto kolu dobře sednou. Pokud by je chtěl někdo měnit, pak by mělo smysl jít spíše směrem do extrému a nasadit něco ještě vyššího, tedy mohutnější ráfek (alespoň opticky), který by ještě lépe řezal vzduch a lépe držel rychlost na rovinkách. Tak nebo tak, už v případě Cosmiců je potřeba počítat, kvůli jejich nesmlouvavě pevné konstrukci, s notnou dávkou nepohodlí. Pro doplnění o obutí se postaral taktéž Mavic a to s plášti Yksion Elite s šířkou 25 mm, které solidně držely, snažily se něco málo tlumit, avšak v celkovém součtu toho moc nezmohly.

Lapierre Aircode SL 500 - test

Lapierre Aircode SL 500 je osazen kompletní sadou Shimano 105, která ani v tomto případě nezklamala a řadila jemně, plynule a hlavně přesně. Co se brzd týká, pak výkon mají dostačující a jediné co je na kole limituje je přilnavost použitých plášťů. Ve vysokých rychlostech se totiž hůře odhadovala hranice zablokování zadního kola na tom či onom povrchu.

Kliky Shimano 105 se dvěma převodníky (52/36 zubů) jsou zažitou klasikou, která snad ani nemůže zklamat. I zde je značka Lapierre důsledná a používá kliky různé délky pro kola různé velikosti. Počínaje 170 mm u rámu XS a S, přes 172,5 mm na M po 175 mm u L a XL. Vzhledem k tomu, že jsme měli tentokrát na hraní velikost L, byl spokojený i Ondra, kterého posledně na Xeliusu SL velikosti M kliky délky 172,5 mm trochu tahaly za nohy.

Protikladem klik a přesmykače přímo montovaného k rámu je přehazovačka s jedenácti rychlostní kazetou v rozsahu 11-28 zubů, kdy jsme Ondra i já využívali převody velice často a v plném rozsahu, zejména z potřeby naladit tu správnou kadenci pro jednotlivé výjezdy, jak bylo popsáno výše.

Lapierre Aircode SL 500 - testLapierre Aircode SL 500 - testZajímavé, jak málo místa zbývá mezi klikou a přesmykačem při zařazeném nejtěžším převodu. Ale neškrtá to!

LAPIERRE Aircode SL 500 – závěr

Aircode je kolem u něhož musíte velice dobře vědět, proč a k čemu jej chcete. Je tedy potřeba dobře si uvědomit a s mířit se s tím, že obětujete něco z komfortu, abyste si vychutnali jeho omračující rychlost a soupeře do země zadupávající tuhost. Lapierre Aircode je zkrátka kolo, které se nejlépe osvědčí na rovinatých rychlých tratích, či v rámci triatlonu. Svým značně svérázným projevem, zejména na první osahání, možná řadu jezdců odradí, když mu ale přijdete na chuť a když odhalíte jeho silné stránky, je dost možné, že vás zcela uhrane a najednou pocítíte neodolatelnou chuť lámat své osobní rychlostní rekordy, či sbírat body a jiné tituly na nejmenované sociální sportovní síti (aplikaci).

„Chvíli trvá, než člověk Lapierre Aircode SL pochopí, jak se mu ale dostane pod kůži, definitivně propadne volání rychlosti až bude na konci každého dne vyždímaný jako citrón!“

 

Základní data PLUSY MÍNUSY
Hmotnost: 8,15 kg (vel. L, 55 cm, bez pedálů)
Cena: 68 990 KčVíce informací na webu:
www.lapierre-bike.cz

Cenu a dostupnost si ověřte na webu:
www.mojekolo.cz

Cenová osa Lapierre Aircode SL:
Lapierre Aircode SL 700: 105 990 Kč
Lapierre Aircode SL 600 FDJ: 82 990 Kč
Lapierre Aircode SL 500: 68 990 Kč

Rychlost a lehkost jízdy zejména na rovině, ale i v méně prudkých výjezdech, kde lze točit vyšší frekvenci
Tuhost rámu, která se nejvíce projeví při silové jízdě ze sedla a při spurtech
Po chvíli zvyku příjemně ostré, přesné a bezprostřední řízení
Pocit, že kolo krásně krájí vzduch
Rozumný posed, z kterého vás nebudou bolet záda
Příjemná a komfortní omotávka Lapierre i celkově povedený tvar řídítek Zipp
S integrovaným zámkem sedlovky jsme tentokrát neměli žádné problémy a jeho začlenění do rámu se nám dost líbilo
Kola Mavic Cosmic krásně jedou, jsou tuhá a dobře drží rychlost
Komfortu zde není na rozdávání, tvrdost tohoto kola je ale čímsi sympatická
Nepříliš pohodlné sedlo Fizik Arione R5
Na projev řízení je třeba si zvyknout
Kolo nelze přeprat silou zejména při jízdě v sedě, naopak je potřeba vyjít mu vstříc a v kopcích volit spíše lehčí převody a nohy roztáčet do rychla
Zadní kolo se při silnějším brzdění utrhlo častěji, než jsme běžně zvyklí

Lapierre Aircode SL 500 - test

Lapierre Aircode SL 500 - test

LAPIERRE Aircode SL 500 (2016)
Rám Aircode SL Carbon
Vidlice Lapierre Aircode SL Full Carbon
Představec ZIPP Service Course 6° BLACK | délka: 90mm (XS, S) / 100mm (M) / 110mm (L) / 120mm (XL) / 130mm (XXL)
Řídítka ZIPP Service Course 80 anatomic | 40mm (XS) / 42mm (S, M, L) / 44mm (XL, XXL)
Řazení Shimao 105 11spd
Přehazovačka/Přesmykač Shimano 105/105
Kazeta Shimano 105, 11-28 zubů
Kliky Shimano 105 (56/36 zubů) | 170mm (XS, S) / 172.5mm (M) / 175mm (L, XL, XXL)
Brzdy Shimano 105
Zapletená kola Mavic Cosmic Elite
Pláště Mavic Yksion Elite (700x25c)
Sedlo Fizik Airone R5
Sedlovka Lapierre SPC-619 CARBON Ø: 31.6mm L: 350mm
Hmotnost 8,15 kg (vel. L, 55 cm, bez pedálů)
Cena 68 990 Kč – www.mojekolo.cz

Foto: Jakub Svoboda, Štěpán Hájíček, Jakub Douda